ZÁKON O OCHRANĚ OZNAMOVATELŮ

Do Senátu aktuálně míří z Poslanecké sněmovny vládní návrh zákona o ochraně oznamovatelů. S ohledem na urgenci potřeby transpozice odpovídající směrnice EU lze očekávat, že návrh zákona bude projednán a v brzké době přijat. Rádi bychom Vám proto přiblížili, jaká nová pravidla lze v této oblasti do budoucna očekávat[1].

[1] Při přípravě textu jsme vycházeli z návrhu zákona, v němž nejsou prozatím zapracovány případné pozměňovací návrhy, nejedná se proto o finální pravidla. Finální znění zákona budeme znát až na konci legislativního procesu, tedy po schválení návrhu Senátem a podpisu prezidentem ČR.

Oznamovatelé

Jak už název zákona vypovídá, jeho účelem je stanovit pravidla pro ochranu osob, které učiní oznámení o možném protiprávním jednání. Oznamovatelem mohou být nejen zaměstnanci, ale i další (fyzické) osoby vykonávající práci nebo obdobnou činnost, přičemž spektrum těchto činností je velice široké. Zákon mezi ně řadí např. i činnost dobrovolníků, stážistů, uchazeče o práci (úspěšné i neúspěšné), dále osoby samostatně výdělečně činné nebo osoby vykonávající funkci člena orgánu právnické osoby.

Oznámení

Oznámení obsahuje informaci o možném protiprávním jednání, které má znaky trestného činu nebo porušuje zákon o ochraně oznamovatelů nebo jiný právní předpis vč. předpisů Evropské unie. Oznámení je vymezeno tak, aby pod něj bylo možné podřadit co nejširší okruh podnětů. Zmíněnými právními předpisy jsou namátkou předpisy v oblasti např. finančních služeb, ochrany spotřebitele, bezpečnosti dopravy, ochrany životního prostředí, požadavků na výrobky včetně jejich bezpečnosti, hospodářské soutěže, zadávání veřejných zakázek nebo ochrany osobních údajů aj.

Odvetná opatření

Osoba, pro kterou oznamovatel vykonává práci nebo jinou obdobnou činnost, nesmí umožnit, aby oznamovatel nebo další osoby určené zákonem, např. osoba oznamovateli blízká, jeho zaměstnanec nebo kolega, byli vystaveni odvetnému opatření. Pokud toto povinný subjekt nezajistí, může mu hrozit pokuta až do výše 1.000.000 Kč. A dále, pokud byla odvetným opatřením daným osobám způsobena nemajetková újma, mají právo na přiměřené zadostiučinění. U případného soudu pak bude oznamovatel prokazovat pouze skutečnost, že byl vystaven odvetnému opatření a tvrdit, že se tak stalo z důvodu podání oznámení. Bude poté na žalovaném, aby prokázal, že se o odvetu nejednalo (ponese tedy důkazní břemeno).

Odvetnými opatřeními jsou obecně jednání (či opomenutí) vyvolaná oznámením, související s prací nebo obdobnou činností oznamovatele, která mohou způsobit oznamovateli újmu. V zákoně jsou pak konkrétně uvedeny např. rozvázání pracovního poměru (nebo neprodloužení pracovního poměru na dobu určitou), snížení mzdy, převedení na jinou práci, neumožnění odborného rozvoje, změna pracovní doby nebo výpověď smlouvy, podle důvodové zprávy k zákonu lze za odvetné opatření považovat i vyloučení z kolektivu.

Práva na ochranu před odvetným opatřením se nelze vzdát, jakékoliv smluvní doložky tak budou v tomto směru k ničemu. Ochrana ovšem nenáleží v případě vědomě nepravdivého oznámení.

Povinné subjekty, příslušná osoba, vnitřní oznamovací systém

Povinnými subjekty budou např. veřejní zadavatelé (s určitými výjimkami) nebo zaměstnavatelé s alespoň 50 zaměstnanci, povinné subjekty pak budou muset zavést tzv. vnitřní oznamovací systém, který umožní podání ústního či písemného oznámení, v případě žádosti i osobního oznámení. Vedení vnitřního oznamovacího systému lze outsourcovat (byť se tím povinný subjekt nezprostí odpovědnosti za plnění svých zákonných povinností). Zaměstnavatelé ze soukromého sektoru zaměstnávající maximálně 249 zaměstnanců mohou vnitřní oznamovací systém sdílet, nebo využít systému zavedeného jiným povinným subjektem.

Povinný subjekt musí dále určit příslušnou osobu, ta mj. přijímá a posuzuje důvodnost oznámení, navrhuje povinnému subjektu opatření k nápravě nebo předejití protiprávnímu stavu, komunikuje v určených lhůtách s oznamovatelem a vede evidenci přijatých oznámení. Do této evidence, jejíž součástí bude i informace o totožnosti oznamovatele, má mít v případě vnitřního oznamovacího systému přístup právě pouze příslušná osoba. Příslušná osoba nemusí být zaměstnancem povinného subjektu, i tuto úlohu lze tedy outsourcovat.

Povinné subjekty budou muset dále mj. zajistit zveřejnění informací způsobem umožňující dálkový přístup (tedy např. na svých internetových stránkách) o možnostech podání oznámení prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému a kontaktní údaje příslušné osoby.

Účinnost

Odkdy dopadnou na dotčené subjekty povinnosti na základě předmětného zákona? Obecně má být zákon účinný od prvního dne druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (ve Sbírce zákonů). Zaměstnavatelům ze soukromého sektoru zaměstnávajícím 50 až 249 zaměstnancům je nicméně k zavedení vnitřního oznamovacího systému poskytnutá lhůta do 15. 12. 2023.

Závěr

Jak vyplývá z výše uvedeného, některým zaměstnavatelům (obecně povinným subjektům) brzy přibydou další povinnosti. Povinné subjekty budou muset doplnit své webové stránky a případně i intranety, zrevidovat či vytvořit nové interní předpisy a dále provést související školení zaměstnanců a případně i příslušných osob, aby bylo zajištěno dodržování a naplnění nových povinností podle daného zákona. Je tedy načase, aby se subjekty, na které s největší pravděpodobností zákon dopadne, začaly o danou problematiku zajímat a začaly pracovat na implementace úpravy do svých vnitřních předpisů a procesů.

Další průběh legislativního procesu budeme sledovat a o přijetí zákona Vás budeme informovat. Pokud byste k zákonu měli již teď nějaké dotazy, rádi Vám je samozřejmě zodpovíme a poradíme Vám, jak potřebnou implementaci provést.

Urban & Hejduk, advokátní kancelář