Hromadné žaloby
Dne 10. dubna 2024 byl ve třetím čtení v Poslanecké sněmovně schválen návrh zákona o hromadném občanském řízení soudním, který nyní míří do Senátu. Lze tedy očekávat, že zákon začne platit již ve druhé polovině letošního roku. V této souvislosti doporučujeme klientům provést revizi interních procesů a smluvní dokumentace, aby preventivně eliminovali potencionální rizika, která by byla způsobilá k vymáhání nároků zákazníků cestou hromadné žaloby.
Co je hromadná žaloba?
Hromadnou žalobou se může žalobce domáhat splnění povinnosti nebo určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není. Hromadnou žalobou se lze domáhat práv či oprávněných zájmů skupiny více osob, které jsou jejich nositeli. Aby bylo možné hromadou žalobu připustit, musí skupinu tvořit minimálně 10 osob.
Hromadnou žalobu lze podat ve sporech vyplývajících z právních poměrů mezi spotřebiteli a podnikateli. Přijatým pozměňovacím návrhem se za spotřebitele pro účely zákona o hromadném řízení soudním bude považovat i mikropodnik (tj. fyzická či právnická osoba s maximálně 10 zaměstnanci, jejíž roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 50 mil. Kč).
Kdo může hromadnou žalobu podat?
Žalobcem může být pouze právnická osoba, která je zapsána do seznamu oprávněných osob podle zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele nebo společně více takových osob. Seznam oprávněných osob povede Ministerstvo průmyslu a obchodu. Oprávněná osoba musí být mimo jiné založena v souladu s českými právními předpisy, aktivně působit v oblasti ochrany zájmů spotřebitelů po dobu alespoň 12 měsíců, jejím účelem (vyplývajícím ze zakladatelského právního jednání) musí být oprávněný zájem na ochraně zájmů spotřebitelů, nesmí být založena za účelem vytváření zisku, musí být nezávislá a neovlivněna jinými osobami majícími hospodářské zájmy na podání hromadné žaloby, vyjma spotřebitelů. V podstatě žalobcem bude moci být nezisková organizace věnující se ochraně spotřebitelů jako je např. dTest, Sdružení českých spotřebitelů, z. ú. apod.
Žalobce musí být v hromadném řízení zastoupen advokátem. Je povinen jednat s řádnou péčí, obstarávat podklady a důkazy ve prospěch tvrzených práv či oprávněných zájmů skupiny. Je povinen přijímat a vyřizovat podněty zúčastněných členů skupiny.
Kdo je zúčastněný člen skupiny?
U hromadných žalob byl přijat tzv. opt-in princip, podle kterého se osoba, která má právo či oprávněný zájem založený na podobném skutkovém základu jako je postavena hromadná žaloba, musí do hromadného řízení přihlásit, aby se na ní vztahovalo rozhodnutí o hromadné žalobě či soudní smír. Jak již jsme zmínili výše, aby byla hromadná žaloba přípustná, musí mít skupina minimálně 10 osob a lhůtu pro podání přihlášky stanoví soud a zveřejní ji v rejstříku hromadných žalob.
V přihlášce musí zúčastněný člen skupiny mimo jiné uvést, čeho se v rozsahu vymezeném žalobcem v hromadné žalobě po žalovaném domáhá. Přihláška by měla obsahovat rovněž skutková tvrzení a důkaz osvědčující předpoklady pro členství v dané skupině.
Zúčastněný člen skupiny není účastníkem řízení, ani vedlejším účastníkem řízení. Zákon mu přiznává pouze některá procesní práva jako například právo vzít zpět svoji přihlášku, právo vyjádřit se k předmětu nebo průběhu hromadného řízení, právo na informace o průběhu, právo nahlížet do spisu či právo vyjádřit se k odvolání.
Přípustnost hromadné žaloby
Hromadná žaloba je přípustná, pokud:
- ji podala osoba zapsaná v seznamu oprávněných osob podle zákona o ochraně spotřebitele vedeném Ministerstvem průmyslu a obchodu;
- žalobce jedná v zájmu skupiny a není s ní ve střetu zájmů;
- skupina má alespoň 10 členů;
- tvrzená práva nebo oprávněné zájmy členů skupiny jsou založené na podobné skutkovém základu;
- nebyla podána ve zneužívajícím úmyslu; a
- není financována třetí osobou, která by byla konkurentem žalovaného či na žalovaném závislá, nebo která by nepřiměřeně ovlivňovala žalobce způsobem, který by poškodil zájmy skupiny.
Hromadné řízení
K hromadnému řízení je v prvním stupni věcně a místně příslušný Městský soud v Praze. Hromadné řízení staví běh promlčecí lhůty podle § 648 věty první z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. V hromadném řízení lze projednat a rozhodnout spory o práva nebo oprávněné zájmy, které vznikly po dni 24. listopadu 2020.
Hromadné řízení má dvě části. V první soud zkoumá a rozhoduje o přípustnosti hromadné žaloby, a to usnesením, která vydá zpravidla nejpozději do 2 měsíců od zahájení hromadného řízení. V usnesení o přípustnosti hromadné žaloby soud uvede předmět hromadného řízení, skutkový základ hromadné žaloby, vymezí skupinu a předpoklady členství ve skupině, případnou výši odměny žalobce, výzvu a lhůtu pro podávání přihlášek do hromadného řízení (min. 2 měsíce, max. 4 měsíce) a způsob uveřejňování informací o probíhajícím hromadném řízení.
Ve druhé části soud rozhoduje o věci samé. Hromadné řízení ve věci samé je zahájeno dnem, kdy bylo uveřejněno pravomocné usnesení o přípustnosti hromadné žaloby v rejstříku hromadných řízení. Po jeho zahájení je žalobce povinen uveřejnit oznámení o zahájení hromadného řízení ve věci samé. Po uplynutí lhůty pro podávání přihlášek do hromadného řízení soud připraví plán hromadného řízení, který uveřejní v rejstříku hromadných řízení. Plán zpravidla bude obsahovat právně významná skutková tvrzení účastníků, která lze považovat za shodná, právně významná skutková tvrzení, jež jsou sporná, informaci, které z navržených důkazů budou provedeny, termíny nejbližších jednání a jejich program, včetně jednání, na kterých zúčastněný člen skupiny může uplatnit své právo vyjádřit se.
I v hromadné řízení bude platit koncentrace řízení. Tomu, kdo nesplnil povinnost podle tohoto zákona (zejména neuveřejnil informace o zahájení a průběhu hromadného řízení nebo nepředložil důkazní prostředky), může soud uložit pořádkovou pokutu až do výše 5 000 000 Kč (ta je významně vyšší než v běžném soudním řízení).
Pokud by jinak věc projednávanou v hromadné řízení byl příslušný rozhodovat správní orgán či subjekt mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, tak není účastníkem řízení, ale je o zahájení hromadného řízení vyrozuměn, obdrží seznam zúčastněných členů skupiny, má právo se vyjádřit ve věci samé a obdrží výsledné rozhodnutí ve věci samé.
V rámci řízení může soud na návrh žalovaného či v případě pochybností i bez návrhu uložit žalobci, aby doložil přehled zdrojů peněžních prostředků určených na placení nákladů řízení a případně prověřit, zda financující osoba není závislá na žalované nebo spolu s ním se neúčastní hospodářské soutěže na relevantním trhu.
Hromadné řízení může skončit soudním smírem, který soud schvaluje usnesením, či rozhodnutím soudu ve věci samé. Rozhodnutí soudu ve věci samé se uveřejňuje v rejstříku hromadných žalob. Soudní smír a usnesení o schválení soudního smíru se uveřejňuje v rejstříku hromadných žalob rovněž, ale účastníci mají možnost se dohodnout, že se neuveřejní.
Odměna žalobce
Soud může přiznat žalobci odměnu až do výše 16 % z přisouzeného plnění či do výše 2 500 000 Kč, byla-li stanovena paušálně. Pokud je výše odměny stanovené procentem z přisouzeného plnění a toto plnění přesáhne částku 100 000 000 Kč, může soud i bez návrhu procentuální výši odměny až o polovinu snížit.
Vztah hromadného řízení k jiným řízením
V téže věci může probíhat i několik hromadných řízení. O spojení více hromadných řízení může rozhodnout soud jen se souhlasem všech žalobců. Pokud jedno hromadné řízení skončí, aniž by soud rozhodl ve věci samé, zúčastnění členové skupiny tohoto řízení se stávají součástí skupiny druhého probíhajícího hromadného řízení, pokud s tím žalobce souhlasí. Jestliže s tím zúčastněný člen skupiny nesouhlasí, může vzít svoji přihlášku zpět.
Pravomocné usnesení o přípustnosti hromadné žaloby, nebrání zahájení nebo vedení individuálních řízení. Člen skupiny, který zahájil individuální řízení, se může přihlásit do hromadného řízení. V takovém případě soud vedoucí individuální řízení toto řízení přeruší do doby skončení hromadného řízení. Pokud je hromadné řízení skončeno soudním smírem či rozhodnutím ve věci samé, soud individuální řízení zastaví.
Závěr
Hromadné žaloby mají přispět k ochraně oprávněných zájmů spotřebitelů a postupem čase jistě zaujmou své místo v soudní praxi. S ohledem na zkušenosti z jiných evropských zemích, kde mají již hromadné žaloby ve svém právní řádu zakotveny, se pravděpodobně nebude jednat o žádný boom hromadných žalob, nýbrž lze předpokládat maximálně jednotky hromadných žalob ročně. Je otázkou, zda v České republice minimálně v prvním období účinnosti zákona o hromadném občanském řízení soudním bude dostatek oprávněných osob aktivně legitimovaných podat hromadnou žalobu, neboť jsou na ně kladeny poměrně vysoké nároky. S vedením hromadných řízení jsou samozřejmě také spojeny nemalé náklady, na něž si oprávněné osoby, které ze své činnosti negenerují žádný zisk, musí zajistit financování. Na druhou stranu bychom však z hlediska pravděpodobného okruhu žalovaných zavedení hromadných žalob nepodceňovali a všem klientům doporučujeme věnovat čas revizi interních procesů a dokumentace k eliminaci či včasné identifikaci možných rizik.
Urban & Hejduk, advokátní kancelář
