Kontroly v ubytovacích zařízeních a možné sankce

Minulý víkend vláda zpřísnila svým opatřením omezení pohybu. Nově mohou ubytování v ubytovacích zařízeních využívat jen lidé na služební cestě, kterou musí doložit potvrzením zaměstnavatele nebo objednávkou zákazníka. Možné jsou cesty do vlastních rekreačních objektů, ale pouze v případě, že se jedná o členy jedné domácnosti.

Kompetence policie a možnost vstupování do objektů

Pokud jde o kontrolu Policie ČR, ta by zásadně měla vstupovat do ubytovacích zařízení jen pokud k tomu má důvod, nejčastěji podřazený pod podezření na porušování právních předpisů (na udání, z vlastních zjištění). Jelikož je hotel nebo penzion ve společných prostorách za normálních okolností tzv. veřejnosti přístupným místem (stejně jako např. restaurace), může PČR kontrolu provádět, avšak přiměřeně, maximálně tedy ve společných prostorách (recepce, chodby, restaurace) a se zaměřením na plnění konkrétních povinností ubytovatele obsažených v čl. I. odst. 4 krizového opatření. „Preventivní pročesávání“ pokojů by zpravidla být přípustné nemělo, jelikož pokoj je velmi zjednodušeně řečeno obydlím, do kterého policie bez kvalifikovaného důvodu nikdo vstupovat nemá. U soukromých chat nebo celých objektů (třeba i na AirBnB) toto platí o to více, jelikož veřejná přístupnost chaty nebo chalupy je v tomto případě sporná a mělo by se na ní pohlížet spíše jako na hotelový pokoj, tedy by měl být na straně Policie ČR zdrženlivější přístup. Zátahy policejních komand s beranidlem a slzným plynem jsou zjevným excesem, který ani v nouzovém stavu nemá v právním státě své místo.

Sankce za porušení vládních opatření

Pro možnost uložení sankcí je potřeba vzít v potaz, komu je opatření (konkrétní zákaz obsažený v čl. I. odst. 4 krizového opatření č. 78 ze dne 28. 1. 2021) adresováno – a kdo jej také může porušit: adresátem je poskytovatel ubytovacích služeb, tedy hotel nebo penzion, přesněji řečeno subjekt, který ho vlastní či provozuje. Z povahy činnosti se jedná o podnikání a tím pádem je taková osoba buď osobou právnickou nebo podnikající osobou fyzickou. Naopak „hosté“ adresáty tohoto zákazu nejsou, což však nevylučuje, aby neporušili jiné opatření (ať už vládní podle krizového zákona – např. zákaz shromažďování, nebo MZČR podle zákona o ochraně veř. zdraví – např. povinnost nošení roušek uvnitř). Ubytovaní tak mohou vystupovat jako svědci, případně mohou porušit jiné opatření.

Také je třeba zmínit jeden podstatný fakt: porušení krizových opatření jako je čl. I. odst. 4 krizového opatření č. 78 ze dne 28. 1. 2021 nemůže být v případě poskytovatelů ubytovacích služeb (hotelů, penzionů) stíháno pokutou. Pro právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které nutně z podstaty své činnosti hotel nebo penzion provozují v postavení podnikatelů, totiž žádná pokuta podle krizového zákona pro porušení opatření tohoto typu neexistuje – viz § 34a krizového zákona v účinném znění. V současném znění krizového zákona totiž na rozdíl od § 34 (přestupky fyzických osob) pro osoby právnické a pro fyzické osoby – podnikatele neexistuje sankce za porušení tohoto obecného typu opatření. Jsou tam speciální ustanovení, ale ne obecná jako v § 34 odst. 1 pro fyzické osoby. Pokud tedy PO a FO-podnikatelé porušují toto konkrétní krizové opatření, pokuta jim správně podle krizového zákona být uložena nemůže, jelikož krizový zákon pro tento typ porušení pokutu nezná. 

Vysílání pracovníků a kontrola ze strany ubytovatele

Policie nemůže kontrolovat OSVČ, resp. ubytované, ale musí kontrolovat dodržování zákazu v čl. I. odst. 4 krizového opatření a jeho výjimek ze strany ubytovatele. Zákaz je psaný tak, že na ubytovatele přenáší povinnost zkontrolovat, zda se ubytovaný pod výjimku vejde. Podnikatelský účel ubytování prokazuje host vůči hotelu, hotel má povinnost odůvodněnost ubytování vyhodnotit a archivovat k tomu dokumenty.

Otázka „samovysílání“ OSVČ je samozřejmě jednou z mnoha sporných dimenzí této regulace. Je například nesprávné, že opatření redukuje výkon podnikatelské činnosti pouze na prosté plnění objednávek. Výkonem podnikatelské činnosti je ale třeba rozumět daleko širší spektrum činností podnikatele, například nábor klientely (business development) či jiné činnosti, na které jen těžko kdy bude možné objednávku předložit. Je tam ale víc problematických aspektů, například ochrana obchodního tajemství nebo jako například v případě advokátů zákonem uložená a velice široká povinnost mlčenlivosti.

Podle našeho názoru musí jako doklad podle čl. I. odst. 4 písm. a) bod i) krizového opatření být přijato i čestné prohlášení OSVČ, kterým je účel cesty deklarován, pokud není objednávka k dispozici nebo by jejím předložením byla porušena jiná povinnost (např. právě povinnost mlčenlivosti). Je samozřejmě úplně jinou otázkou, jak toto budou hotely akceptovat.

Specifika opatření a jejich dopad na praxi advokátů

Zákon o advokacii ukládá všem advokátům zachovávat až na výjimky povinnost mlčenlivosti o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s poskytováním právních služeb a tato povinnost není prolomena ani vyhlášeným nouzovým stavem či opatřeními vlády. Advokát tak musí dodržovat mlčenlivost nejen o osobách svých klientů, ale i o jakýchkoliv detailech případu. V potvrzení, které by měli při ubytování na služební cestě předkládat ubytovateli se tak v žádném případě nesmí objevit jméno klienta, ale ani jakákoliv zmínka o tom, že je ubytován v souvislosti s účastí na soudním jednání či výslechu svědka. Aby advokát dostál svým zákonným povinnostem, může pak takové potvrzení obsahovat maximálně informaci o tom, že účelem cesty je „poskytování právních služeb“ bez jakékoliv další specifikace. V případě samostatných advokátů, kteří nemají zaměstnavatele ani spolupracující advokátní kancelář (tedy nikoho, kdo by pro ně potvrzení vystavil), se budou muset hotely spokojit pouze s čestným prohlášením daného advokáta. U zaměstnaných advokátů či advokátů vykonávajících advokacii pro advokátní kancelář pak potvrzení ve výše uvedeném znění vydá zaměstnavatel, resp. příslušná kancelář.

Specialisté: 

Kateřina Malá

T: +420 226 207 507
E: katerina.mala@urbanhejduk.cz

Daniel Truxa

T: +420 226 207 507
E: daniel.truxa@urbanhejduk.cz

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie.Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

V pořádku